English

Bludný balvan
Významné události naší republiky si v našem městském obvodu připomínáme u bludného balvanu na Vřesinské ulici.
Bludný balvan se na naše území dostal asi před 300 000 lety se skandinávským pevninským ledovcem. Je tvořen mohutným blokem z červené skandinávské žuly o rozměrech 320 x 170 x 120 cm a hmotnosti přibližně 10,8 t. V roce 1928 ho v potůčku, v místě zvaném „v dolech“, objevil porubský učitel Josef Hurník. Ten na objevení a stěhování bludného balvanu z potoka na porubskou náves vzpomíná:
„Bylo to roku 1928, desátém roku trvání naší republiky. Všude se mluvilo, jak oslavit toto výročí. Docházel jsem ke kameni jako ke svému němému příteli, v duchu jej vyprosťoval z vody a bláta a přenášel na porubské náměstí. I přišel jsem z jara v jedné schůzi obecní rady, jejímž jsem byl členem, se svým návrhem. Někteří členové rady o kameni věděli, ale můj návrh dobýt bludný balvan z potoka a učinit z něho pomník desetileté republice byl zamítnut. Zdálo se jim, že by nebylo dost důstojné, aby prostý kámen, tak jak byl nalezen v přírodě, neopracovaný a nepředstavující nějakou postavu, se stal pomníkem republiky.
Jaro jubilejního roku uplynulo, bylo tu léto, a bludný balvan ležel dál v potoku. Myšlenka mi nedala spát. Uchýlil jsem se – budiž mi odpuštěno – k malé lsti. V jedné z příštích schůzí rady jsem před zahájením jako mimochodem prohodil: „Tak, pánové, ten bludný kámen už můžeme pustit z hlavy. Právě jsem se dověděl, že se o něj zajímají krásnopolští občané a že se chystají přepravit ho v příštích dnech do své obce.“
Chvilku bylo ticho. Ale kladívko trefilo do hlavičky a pan starosta Dědoch řekl: „Tak to zas prr! Kámen leží na našem katastru.“ A program schůze zněl: Bludný kámen se postěhuje na naše náměstí. Celá rada se rázem rozpovídala a do konce porady se sešel značný obnos na úhradu akce a přítomní rolníci přislíbili dovézt potřebný písek, cement a kamení.
V červnu se rozjela práce. Naštěstí jsme měli v Porubě muže, jemuž jsme mohli svěřit vedení, mostmistra Adolfa Valdra. O pomocníky nebyla nouze. Ke kameni se denně scházelo tolik ochotných lidí, že je nebylo možné všechny zaměstnat.
Především byl potok sveden do nového koryta, aby bláto pod kamenem vyschlo. Bylo postaveno vysoké lešení s kladkostroji, řetězy a lany. Kámen byl podvázán, zvednut a položen na vůz o silných železných kolech. Balvan na něm ležel jako menší velryba, jeho váhu jsme odhadovali na devadesát až sto metrických centů.
A jedné letní neděle byla Poruba svědkem podívané, jaké dosud neviděla a už ani neuvidí. Víc jako sto mužů zapřažených do vozu táhlo ten náklad na dlouhém laně napřed polní cestou, a pak po silnici Porubou až na náměstí. To byla první dobrovolná brigáda a den, kdy celá Poruba táhla za jeden provaz.“
Po převezení sloužil kámen jako památník 10. výročí vzniku ČSR. Později byl umístěn před budovu MNV v Porubě a na současné místo ve Vřesinské ulici byl převezen v roce 1968.
Od roku 1990 je tento druhý největší bludný balvan v České republice s absolutně nejdelší osou (370 cm) chráněnou přírodní památkou.
 
Bludný balvan - historické foto

Památková zóna
Dnem 1. 9. 2003 se část Poruby stala památkovou zónou. Hranice zóny začíná na křižovatce ulic Opavská a 17. listopadu, dále jde osou ulice Opavská, přechází na osu ulice Porubská k tzv. rondelu, na kterém se lomí na Hlavní třídu směrem k 5. stavebnímu obvodu, naproti bývalé prodejně Suprafon přechází přes Hlavní třídu na ulici Dělnická a Skautskou ulicí vede zpět na ulici Dělnická a na ulici Nad Porubkou. Prochází tzv. areálem Bytostavu za výrobnou tlakových nádob k toku Porubka a pokračuje proti jejímu toku až na ulici Klimkovická, kolem porubské radnice na ulici Nábřeží SPB a na křižovatku s ulicí 17. listopadu. Tuto ulici sleduje v její ose až na křižovatku s ulicí Opavská. Při zjednodušeném vymezení zahrnuje I. a II. stavební obvod Poruby.

Socha pro Porubu

O další zvláštnost Poruby se postaral valašskomeziříčský sochař a výtvarník Miro Požar, který v červnu roku 2002 zamýšlel vytvořit během 24 hodin z dvoutunového pískovce umělecké dílo v podobě ženského profilu. Původní záměr a zároveň i pokus o vytvoření ojedinělého rekordu kvůli nepřízni počasí nevyšel, ale originální socha v Porubě zůstala a je dekorativní součástí Hlavní třídy.



Letní koupaliště
Letní koupaliště v Porubě-vsi je největším zařízením svého druhu ve střední Evropě. V letních měsících ho denně využívá až 15 tisíc návštěvníků. V areálu, který v minulých letech prodělal mnoho úprav, je obří tobogán, hřiště pro minigolf a tenisové kurty s umělým povrchem, hřiště pro streetball a plážový volejbal, kuželky, stolní tenis, malý fotbal; pro návštěvníky je otevřeno také několik restauračních zařízení.